První zmínky pochází z období Římské říše (rok 79 našeho letopočtu). Mamucium byl název tehdejšího opevnění. Avšak založení města spadá až do období 13. století. V roce 1421 zde byla založena klášterní škola - kněžský seminář (dodnes funguje pod názvem Chetham’s school & library and the Cathedral).

Manchester se proslavil až v průběhu 18. a 19. století. V nedalekém Boltonu vznikly první továrny, které zpracovávaly bavlnu. Šlo o poměrně vyspělé strojní mechanismy, které odstartovaly známou éru průmyslové revoluce. Až teprve v tomto období se začalo malé a neznámé město raketově rozvíjet. Sice by se mohlo zdát, že neustálý déšť může negativně ovlivňovat náladu i pracovní morálku obyvatel, tak ve skutečnosti byl velmi přínosným zdrojem čisté a měkké vody. Díky té bylo možné velmi kvalitně zpracovávat bavlnu (techniky bělení a barvení bavlny). Dostatek vody byl i prvním předpokladem pro masivní využití parních strojů. V severní části Ancoats byla postavena první továrna, kde byly výrobní stroje poháněny párou. Koncem 19. století patřilo okolí Manchesteru k “nejurbanizovanějším” oblastem na světě.

V době průmyslové revoluce zde žil i známý technik-vynálezce Whitworth, který dal světu Whitworthův závit (dodnes používaný - především ve Velké Británii). V ulici Sackville Street navíc vyráběl střelné zbraně. Ve čtvrti Hulme začal také vyrábět prvotřídní motory (dnes) světoznámý Rols-Royce.

Traffordský park ve Traffordu (čtvrť Manchesteru) se stal první první průmyslovou zönou na světě (samostatně oddělenou od města). Sídlily zde firmy jako Ford Motor Company nebo letecké společnosti ‘Lancaster’ Bombers of the AVRO Co.

Viktoriánská éra (období mezi léty 1837 až 1901) zanechalo na městě dodnes velmi patrné stopy. Např. ulice Great Ancoats se stala inspirací berlínskému neoklasickému architektovi Schnikelovi. Ve městě jsou k nalezení nádherné neogotické stavby (především okolo King Street - stará finanční čtvrť). Na Lincoln Square najdete sochu samotného Abrahama Lincolna, která symbolizuje jeho vděk za podporu, kterou mu Manchester nabídl v dobách Americké občanské války (Británie tehdy přestala zásobit Konfederaci bavlnou, po které byl obrovský hlad).

Manchester byl již od počátků rozvoje průmyslu centrem radikálního politického přesvědčení ohledně volného obchodu. Zde se prosazovalo známé heslo klasického liberalismu - laissez-faire (”leze-fér” = “nechte nás konat”) - tzn. požadovalo se, aby stát do obchodu zasahoval co nejméně a ponechal trhu volnou ruku. Engels i Marx toto město několikrát navštívili, aby se přesvědčili o “bídné” situaci dělnické třídy, kterými chtěli podložit své teorie. Ty se později staly základem socialistických režimů.

Koncem 19. století se zde zrodila známá odborová organizace Trades Union Congress, se kterou zároveň vznikla známá anglická politická strana Labour Party (levicově orientovaná). V této době zde žili známí filantropové John Owens a John Dalton, kteří městu (pomocí závěti) přenechali obrovské bohatství.

Ve dvacátém století se Manchester proslavil hudební scénou. Hnutí Madchester (os

mdesátá léta) vybudovalo známý hudební klub Haçienda, od kterého se začala odvíjet oblíbená klubová kultura. V Manchesteru v průběhu století se zrodily známé kapely jako The Stone Roses, The Smiths, Joy Division/New Order, The Happy Mondays, Oasis, James a Badly Drawn Boy.

15. června 1996 bylo centrum Manchesteru zákeřně zasaženo bombovým útokem teroristické organizace IRA (bomba o hmotnosti 1500 kg byla umístěna v dodávce Ford, která parkovala v Corporation Street). Díky včasnému varování bylo centrum evakuováno a nikdo nebyl při výbuchu zabit. Šlo o největší explozi ve Velké Británii po druhé světové válce. Škody přesáhly 400 mil. liber. Čtvrť Millennium Quarter byla kompletně přestavěna.

Související články

• Město Manchester
• Metropolitní hrabství Greater Manchester